Dejte šanci soukromníkům, stát nemá na silnice peníze, říká šéf firmy Eurovia
28.10.2019 | 07:00
Česko by mělo dokončit první pokus na stavbu dálnice ze soukromých peněz. Na projektu výstavby dálnice D4 na jih od Příbrami pracuje ministerstvo dopravy od konce roku 2016. Několikrát odsouvaný pokus zapojit do výstavby silnic soukromého investora se ale nyní dostává do fáze, kdy se o něm bude rozhodovat rok před sněmovními volbami. To podle generálního ředitele stavební společnosti Eurovia Martina Borovky může nákladný projekt za více než dvě desítky miliard korun potopit.
Moc alternativ přitom není. V rozpočtu na dopravní výstavbuje je méně peněz už na příští rok. Ten přitom přichází v době, kdy ministerstvo dopravy hovoří o výrazném zintenzivnění výstavby nových dálnic a množstvím oprav a uzavírek řeší resty z minulých let, kdy se silnice moc neopravovaly a chátraly.
Řada silnic je rozkopaná, D1 už se rekonstruuje šest let. Vnímáte nějak únavu řidičů, kteří se s komplikacemi pravidelně setkávají?
Bohužel roste počet lidí, kteří si dají práci, zastaví a otevřou okénko jen proto, aby nám mohli nadávat. Během hodinové prohlídky rekonstrukce vozovky D1 u pražského Chodova se mi to stalo opakovaně. Ti lidé tím ale prodlužují čekání řidičům, kteří jsou v koloně za nimi. Nebo jsem zažil, když paní zastavila, aby si mohla vyfotit finišer pokládající nový povrch. Dálnice, která by byla průjezdná dejme tomu s desetiminutovým zdržením, se tak kvůli zvědavým řidičům zacpe až k nákupnímu centru na Chodově.
Sousední Německo takovéto chování pokutuje.
To u dálničních staveb v Česku není proveditelné. Policie by v hustém provozu takovéto věci pokutovat nemohla. Například v pátek je provoz na D1 u Prahy takový, že se v opravovaných úsecích tvoří kolony i tehdy, když se nic mimořádného neděje a provoz je vedený ve třech pruzích v obou směrech. Pokud se stane nehoda, výrazně nám to zkomplikuje a zdržuje práci při opravách.
Kromě modernizace D1 stavíte na D11, D48, nebo na D35. Úsek D3 na Borek by se měl otevřít podle ministra Vladimíra Kremlíka ještě v letošním roce.
Nejprve se ale musí podepsat smlouva o předčasném užívání mezi námi a objednatelem, tedy Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD), a za nás je nepřekročitelná podmínka vypořádání všech takzvaných změnových prací, které si u nás ŘSD objednalo.
V čem by mohl být problém?
Když nebudou podepsané všechny dodatky za změnové práce, které si stát objednal, tak se nic v předstihu neotevře. Úsek dálnice D1 mezi Hořicemi a Koberovicemi jsme uvedli do provozu před více než dvěma lety a stále od státního ŘSD nemáme zaplacené práce, které si stát objednal. Pokud máme dokončení stavby stihnout dřív, je potřeba změnit technologii výstavby. Ty ale nejsou součástí původní smlouvy. Bez dodatku na práce, které si stát navíc objednal, tak nemůžeme tyto práce státu fakturovat.
Jak na vás působí chystaný rozpočet, který na dopravní stavby počítá s 87 miliardami korun?
Navenek to vypadá krásně. My jsme si na Sdružení pro výstavbu silnic, což je naše profesní organizace, udělali vlastní výpočty a tam už to vypadá jinak. Když vezmeme stavby, které jsou zasmluvněné, a ty stavby, u kterých politici veřejně prohlašují, že se zahájí v roce 2020, tedy je ještě potřeba vysoutěžit, podepsat smlouvu a zahájit, tak na všechny tyto stavby potřebujeme 109 miliard. Rozpočet na příští rok je přitom 87,5 miliardy korun, rozdíl je 22 miliard korun. Všechny plánované stavby se ale napřesrok zřejmě zahájit nepodaří. Proto nabízíme dvě čísla. Kromě uvedených 22 miliard ještě osm miliard. Pokud by ministerstvo dopravy už nic nového nezahájilo, bylo by potřeba do rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury přidat osm miliard korun.
I kdyby se peníze našly, je reálné, že by kapacita stavebních firem na plány ministerstva dopravy stačila?
Tuzemské dopravní stavitelství by mělo být schopné absorbovat zhruba sto miliard korun za rok. Problém ale nastává ve chvíli, kdy jeden rok je na dopravní stavby 70 miliard a druhý rok poté 110 miliard.
Jak chcete dosáhnout toho, aby vládní sliby o urychlení výstavby nezůstávaly jen na papíře a peníze, které Česko do výstavby investuje, byly dlouhodobě stabilně zajištěné?
Motivace by mohla být národohospodářská. Německo nehlásí právě optimistická čísla, co se týče jejich ekonomiky. To znamená, že i český průmysl, který je na Německo napojený, tím bude zasažen. Pokud vláda bude chtít působit v přicházející krizi proticyklicky, měla by vynakládat peníze do veřejných investic. Otázka je jen ve formě, jakou to udělá.
Myslíte nějakou formu půjčky?
Půjčka od Evropské investiční banky, konsorcia komerčních bank, nebo spojením s privátním kapitálem prostřednictvím PPP projektů (Public Private Partnership).
O PPP se víc mluví, než že by byl už nějaký úspěch vidět.
Tady musím na obranu ministerstva říct, že teď už se děje celkem hodně. Probíhá soutěž na dostavbu dálnice D4 od Příbrami do Mirotic, finální nabídky včetně cenové kalkulace by se měly podávat v dubnu. Zahájení stavebních prací by se tak v reálu mohlo rozběhnout v roce 2021.
Ministerstvo dopravy uvádí, že se začne stavět už příští rok.
To se nestihne. Podání nabídek je napřesrok v dubnu. Osm měsíců na vyhodnocení, podpis smlouvy a dojednání závazného financování u bank u takto náročného projektu nebude stačit. Maximálně by se na konci příštího roku mohly rozeběhnout nějaké přípravné práce.
Už několik měsíců běží soutěžní dialog. Můžete říct, kam jste pokročili
Jsme už ve třetím kole. V prvních dvou kolech jsme diskutovali o tom, kdo bude pro stavbu zajišťovat stavební povolení. Stát se tvářil, že všechno včetně stavebního povolení nechá na soukromnících. Už snad pochopili, že povolení zajistí stát. Nyní se řeší role nezávislého inženýra. To je osoba, která má kontrolovat, že soukromý koncesionář bude stavět podle norem. A dále se projednává, jaká bude pokuta pro stát, když stavební povolení nedodá včas.
Datum stavebního povolení je pro vás tak důležité?
Je. Závisí na něm totiž financování celého projektu. Od bank máme vázané financování jenom na šest měsíců. Pokud během této doby nezačneme stavět a peníze čerpat, tak banky peníze půjčí někomu jinému a musíte peníze shánět jinde, případně za jiných podmínek. Další riziko pak přináší požadavek ministerstva, aby se dostavba R4 přepracovala do nového, v Česku zatím nevyzkoušeného digitálního modelování stavby (BIM).
Proč to představuje problém?
Protože je to dvojí experiment. I PPP je v Česku novinkou a navíc převedení projektu, který je v klasické papírové formě, do BIM, bude stát podle našich kalkulací 1,2 miliardy korun navíc. BIM má smysl ve chvíli, když už projekt je od začátku v této formě připravován a pak nepřináší náklady navíc. Rizikem je kumulace dvou doposud nevyzkoušených experimentů najednou. Přesto bych si moc přál, aby se PPP nechal doběhnout do konce. Aby se to alespoň jednou zkusilo.
Máte obavu, že práce na dva roky připravovaném PPP projektu by mohla přijít vniveč?
Já jen upozorňuji na rizika. Z PPP projektu se může stát velké politické téma. Parlament jej bude schvalovat rok před volbami a na politicích bude obtížné rozhodnutí, zda vysoutěženou částku za dokončení dálnice schválí, nebo ne.
Na slovenské R1, kterou jste stavěli rovněž jako PPP projekt, to bylo jinak?
Na Slovensku finální nabídku neschvaloval parlament, ale vláda. To bylo výrazně jednodušší.
Proč myslíte, že by čeští poslanci nemuseli rozhodnout na základě faktů, ale podle nějakého politického zadání?
Často se mi stává, že řada politiků porovnává cenu výstavby a cenu celého PPP projektu. Ta je ale složená jak z investičních nákladů na stavbu, financování, tak z nákladů na udržování silnice po 30 let, včetně odklízení sněhu nebo výměny svodidel po nehodách a pravidelných opravách povrchů. Dálnici potom stát po 30 letech dostane zpět jako prakticky novou. To je pochopitelně podstatně více peněz. Ne každý ale dokáže posoudit, zda jsou tyto náklady přiměřené, a může to porovnávat jen s čistými investičními náklady.
Řadu let šoféři jezdí kolem Ostravy po zvlněné dálnici. Myslíte, že už letos by mohl soud rozhodnout o tom, kdo za to může, a stavba by se tak konečně mohla opravit?
To, že lidé jezdí po hrbolaté dálnici, mě jako stavaře vůbec netěší. Arbitráž trvá už devět let, což mi přijde, že je extrémně dlouho. Podle mě se ale nerozhodne dříve než v roce 2020.
Za těch devět let nepadlo nějaké dílčí rozhodnutí, které by naznačovalo, zda za zvlněnou dálnici D47 můžete vy, nebo státní investor?
Soud zatím rozhodl jen ve vedlejších sporech týkajících se valorizací oceli. Tato dílčí rozhodnutí ale nepřinesla výrazné vítězství pro žádnou ze stran. Stát v nich žaloval Eurovii o zhruba 400 milionů korun a ve finále vysoudil přibližně 60 milionů korun. Tedy má úspěšnost patnáct procent. Na druhou stranu my jsme od Ředitelství silnic adálnic (ŘSD) vysoudili 50 milionů korun na úrocích za pozdní zaplacení staveb. To znamená, že stát má vůči naší firmě bilanci deset milionů korun vplusu. Při nákladech na právníky tak pro ředitelství silnic tato řízení nemohla být rentabilní.
zdroj:Idnes.cz 28.10.2019
Zpět na Stavebnictví aktuálně