Do úprav rizikových přejezdů železnic půjdou miliardy, říká šéf SŽDC
23.10.2019 | 07:27
Cestujícím se během letoška otevřela opravená nádraží v Kolíně a v Českém Krumlově, do konce roku se začne rekonstruovat budova v Berouně. A ani v příštím roce tempo nezpomalí.
Na běžné opravy chce Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) vynaložit 650 milionů korun, uvedl generální ředitel správy železnic Jiří Svoboda. Dalších 1,6 miliardy má putovat na rozsáhlejší přestavby. I přes ambiciózní plány se však železničáři musejí smířit s tím, že peněz bude do budoucna méně.
Projevilo se v plánech přiškrcení rozpočtu na příští rok?
Všichni srovnáváme nové hodnoty s rokem 2019. Tento rok byl opravdu velmi štědrý, proto se zrychlilo i tempo příprav nových projektů. V roce 2020 však došlo vzhledem k letošku k propadu. Snažíme se s tím pracovat tak, že v první řadě jsme stanovili pořadí oprav jak železničních tratí, tak nádražních budov. A poté přiřazujeme peníze, které máme.
Zároveň věřím, že podoba rozpočtu ještě není definitivní. Otevírají se například možnosti úvěrování a my bychom rádi opět začali řešit další půjčku od Evropské investiční banky. Ministerstvo dopravy se tím v současnosti velmi aktivně zabývá
Bude dost peněz na všechny projekty?
Na rozestavěné stavby peníze jsou. Opravy i nové investice jsou oproti letošnímu roku snížené zhruba o 40 procent. S ministerstvem financí se stále jedná o mimořádném navýšení financování. Problém je, že všichni nový rozpočet srovnávají s letoškem, který byl pro resort dopravy opravdu štědrý.
Jak to ale bude dál? Vrátí se štědré roky, nebo si máme zvykat na realitu sezony 2020?
Je předpoklad, že v roce 2021 už bude nastupovat nové období evropského dotačního Operačního programu Doprava III.
Stále ale ještě nevíme, kolik a na co nám EU přispěje.
Přestože neznáme celkový objem peněz, indicie naznačují, že by se poměr evropských dotací vůči českým národním zdrojům měl snížit z nynějších 85 procent na 50 procent. Chceme to řešit tím, že bychom například využili úvěru od Evropské investiční banky, to se už jednou podařilo.
Vloni vám vláda schválila půjčku 11,5 miliardy korun. Kolik by to mohlo být nyní?
Zpracovali jsme podklad pro celkový objem investic pro obnovu majetku SŽDC a vyšla nám suma 60 miliard korun. Tyto investice by ale byly rozložené v čase.
Jak dlouho by správa železnic tyto peníze čerpala?
Zhruba sedm let.
Na co všechno peníze použijete, když vám takto vysokou půjčku vláda posvětí?
Prakticky na všechno. Rád bych ale zdůraznil například rekonstrukce železničních přejezdů včetně výstavby mimoúrovňových křížení. Do zvýšení bezpečnosti na přejezdech bychom rádi investovali během pěti let tři miliardy korun, tedy zhruba 600 milionů korun ročně.
Kolik nových přejezdů se závorami nebo mimoúrovňových křížení to bude?
Plnohodnotný přejezd se závorami vyjde zhruba na 20 milionů korun. Obvykle se uvádí, že přejezd stojí pět milionů, ale už nikdo neřekne, že třeba dva kilometry musíte vést elektrický kabel a udělat řadu souvisejících prací. U mimoúrovňových křížení se pohybujeme o řád výš. Máme tu například rekordmana ve Studénce, který bude stát zhruba tři čtvrtě miliardy korun.
Na co dalšího kromě přejezdů chcete vypůjčené peníze použít?
Na modernizaci trati z Týniště nad Orlicí do Častolovic v Královéhradeckém kraji v souvislosti s automobilovým průmyslem nebo na elektrifikaci trati z Olomouce do Šumperka, přičemž elektřina bude zatím dovedena do Uničova. Dále je tam vybavení trati z Berouna do Plzně jednotným evropským zabezpečovačem ETCS nebo rekonstrukce nádraží na pražském Smíchově včetně přestavby. Tam bych rád přesunul sídlo SŽDC.
Před nějakou dobou přišla správa železnic s myšlenkou nahrazování zchátralých nádraží stavbami z kontejnerů, takzvanými modulárními nádražími. Jak tento plán pokračuje?
Plán se zatím nepodařilo uskutečnit. Takové počiny je třeba provádět ve spolupráci se samosprávou a nás trochu nemile zaskočilo, jak moc obce lpí na tom, aby podoba zastávek byla stejná jako doposud. I tak to ale nezatracuji. V řadě odlehlých zastávek, které trpí vandalismem, je to vhodné řešení
Příští rok by se rovněž měl výrazně zvýšit objem peněz vynakládaných na přípravy vysokorychlostních tratí z nynějších desítek milionů na stovky. Neobáváte se toho, že se příprava dokumentace pro územní řízení bude dělat jen do šuplíku?
To si nemyslím při nynějším stupni příprav.
Lidé se nicméně často pozastavují nad délkou jednotlivých příprav. Nedávno diskusi rozvířily dohady o tom, že první úsek rychlodráhy do Drážďan – a to z Prahy do Lovosic – by měl být hotov do roku 2035. Dá se příprava nových tratí nějak urychlit?
Za to si můžeme všichni. Jde o komplikované legislativní prostředí i přístup občanů, kteří stavby napadají. V případě trati do Drážďan je ale ještě jedno specifikum. Budoucí trať vede hlavně v okolí hranic prostředím chemických závodů. Rušení takovýchto komplexů nebo jejich náhrada představuje obrovské náklady a komplikace. Také není možné všechny problémy s průchodem územím řešit stavbou tunelů.
zdroj:idnes.cz 23.10.2019
Zpět na Stavebnictví aktuálně