Rotundu sv. Kříže před zkázou ochránil i Mánes, teď prochází obnovou
08.11.2021 | 20:12
Pouze tři rotundy unikly ve staré Praze zániku. Uchránili je v 19. století pražští intelektuálové před stejným tlakem, jakému čelí historické stavby dnes. Jedna z okrouhlých staveb, kostel Nalezení sv. Kříže na rohu ulice Karoliny Světlé na Starém Městě, prochází v těchto dnech rekonstrukcí. Plachta by ji měla přestat hyzdit na jaře příštího roku.
Rotunda Nalezení svatého Kříže, tradičně nazývaná také kostel svatého Kříže Menšího, se nachází na Starém Městě na křižovatce Konviktské ulice s ulicí Karoliny Světlé.
Z pláště kostela zmizela břízka a další náletové dřeviny vrostlé do zdí. Uvnitř chrámové lodě stavbaři vztyčili lešení, které ozdobila zelená písmena I-H-S, takzvaný christogram tvořeným prvními třemi řeckými písmeny jména Ježíše Krista.
„V případě památkově chráněné rotundy svatého Kříže postupujeme obzvláště citlivě a s velkým respektem. Tento nenápadný skvost totiž potřebuje náležitou péči, aby mohl stát v samotném centru města i po další staletí,“ uvedl Jan Chabr, pražský radní pro oblast majetku. Hlavní město je vlastníkem památky, duchovní provoz ve svatokřížském kostele zajišťuje starokatolická církev.
Harmonogram prací zahrnuje řadu položek, obnova historicky nesmírně cenného objektu by měla vyjít na 5,6 milionu korun. Dělníci dokončí svou práci podle předpokladu na konci května 2022.
Hlavní součást rekonstrukce představuje výměna stávající skladby prejzové krytiny.
„Zároveň bude mimo jiné provedeno nové oplechování oken, zakončení střechy i zvonice a po odstranění poškozených částí stropních kleneb budou opraveny a doplněny interiérové omítky, a to materiály na vápenné bázi,“ sdělil mluvčí magistrátu Vít Hofman.
Soupis prací zahrnuje též restaurování hlavních kamenných říms a omítnutí jejich povrchu, doplnění klempířských prvků i revizi větracích průduchů.
Zachránci Mikovec a Mánes
Rotunda Nalezení sv. Kříže je jednou ze tří staveb svého druhu, které přežily ničivou vlnu josefínských reforem v 80. letech 18. století, stejně jako asanaci o století později. V těchto bouřlivých časech svému účelu přestaly sloužit desítky svatyň, nejen rotund. Většinu z nich čekal zánik.
Na místě kostela sv. Kříže pocházejícího pravděpodobně z konce 11. století měl v roce 1860 podle záměru dobových developerů vyrůst další činžák. Kostelík v té době sloužil jako skladiště, odsvěcení se dočkal roku 1784.
Zkáze zabránil kategorický odpor ochranářů památek. Na odpor se postavila Umělecká beseda v čele s dramatikem a historikem Ferdinandem Břetislavem Mikovcem a malířem Josefem Mánesem.
„Méně známá je skutečnost, že Josef Mánes navrhl i podobu interiéru a tuto svou představu zachytil ve svém akvarelu, který vyobrazuje bohoslužbu v obnoveném chrámu,“ uvádějí zástupci farnosti. Mánesův návrh nakonec zachránci památky nerealizovali.
Rotunda unikla osudu, jaký potkal například nedaleký kostelík sv. Jana Na Zábradlí.
„Dnes se nalézá pod základy činžovního domu. Příběh jeho znovuobjevení byl spojen s archeology. Vedle doplnění našich představ o vyspělé románské podobě této stavby se podařilo potvrdit, že měl staršího předchůdce z přelomu 11. a 12. století,“ sdělil Jaroslav Podliska, ředitel Územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu v Praze.
Pražské intelektuální elity se přibližně před půldruhým stoletím zasloužily o záchranu dvou dalších dosud existujících rotund. Sv. Longin, taktéž odsvěcený v josefínských časech, měl o století později ustoupit výstavbě právě trasované ulice Na Rybníčku na Novém Městě. Demolici odvrátila Společnost Národního muzea v čele s otcem českého dějepisectví Františkem Palackým.
Osvícený, vysoce postavený zemský úředník ze starého českého rodu, hrabě Karel Chotek, nese zásluhu na záchraně vyšehradské rotundy sv. Martina. V roce 1841 se uvažovalo o jejím zboření během budování silnice.
Mystický kříž
Pražské okrouhlé kostelíky z raného středověku mají kromě výjimečné historické hodnoty i svůj mystický význam. Pět pražských rotund bylo podle legend postaveno tak, aby tvořily kříž o délce ramen zhruba 2,4 kilometru. Středem kříže je právě kostel Nalezení svatého Kříže. Jeden z vrcholů kříže představovala hradní rotunda sv. Víta, která je dnes v základech katedrály. Druhým byl kostel sv. Longina. Ramena kříže se opírala o zaniklou smíchovskou rotundu sv. Filipa a Jakuba a staroměstskou sv. Klimenta.
Spojnice rotund sv. Longina a sv. Víta ukazuje podle legend ranní azimut letního a zimního slunovratu v 11. a 12. století. Tomu odpovídalo i původní zasvěcení koncových bodů přímky. Sv. Štěpán (nyní Longin) se slaví 26. prosince, nedlouho po zimním slunovratu. Sv. Vít 15. června před slunovratem letním.
zdroj:Idnes.cz 8.11.2021
Zpět na Stavebnictví aktuálně