Vize Prahy v roce 2030. Seniorská sídliště a nové čtvrti plné mladých
22.11.2019 | 07:22
Nové budovy mají zelené střechy a systémy pro zadržovaní dešťové vody. Stojí tak už domy v nových čtvrtích, jako jsou Bubny, Smíchov City nebo Rohanský ostrov. Tak by mohl vypadat pohled na budoucnost Prahy. Pokud se podaří využít potenciálu města a zákonodárci schválí úpravu legislativy, která výstavbu zrychlí a při níž se bude myslet i na změnu klimatu.
Nyní má Praha ke všemu uvedenému nášlápnuto. Podle průzkumu, který provedly společnosti Skanska, Colliers International a Dentons, se Praha umístila v žebříčku nejrychleji rostoucích měst Evropské unie na druhém místě. Výzkumníci srovnávali dvě stě měst. A podle jejich zjištění se růst udrží i nadále. Přispívá k tomu příznivá ekonomická situace a poptávka ze zámoří, například z Asie.
Jak odhaduje Institut plánování a rozvoje hl. města. Prahy (IPR), metropole se bude spíše zahušťovat než rozšiřovat. A s tím se úměrně bude zvyšovat i počet obyvatel. „Celkově můžeme očekávat populační růst v drtivé většině městských částí, nejvíce dynamický by měl být především v okrajových městských částech s relativně mladou věkovou strukturou a novou rezidenční výstavbou,“ uvádí mluvčí IPR Marek Vácha.
Velké množství obyvatel by mělo přibýt třeba v Praze 22, Praze 13, Dolních Měcholupech, Řeporyjích, Slivenci, na Zličíně nebo v Praze 9. Odhady městských plánovačů potvrzují i chystané projekty developerů. Ti v následujících letech plánují ve velkém stavět rezidenční projekty například ve Vysočanech, Hloubětíně, Stodůlkách nebo Nových Butovicích. Často jde o projekty se stovkami bytů. Na Zličíně má například vyrůst zcela nová čtvrť s šesti tisíci byty na místě dnešních skladových hal.
Mírný pokles obyvatel se dá naopak očekávat v centru města, které se dlouhodobě spíše vylidňuje, nebo na některých sídlištích. V jejich případě to souvisí také s postupným stárnutím populace a zvyšováním počtu seniorů. Prognóza IPR odhaduje pokles obyvatel například v Praze 11 nebo v Praze 17. Kromě okrajových městských částí promluví do vývoje Prahy během následujících více než deseti let také velké brownfieldy. Ty v metropoli zabírají 940 hektarů v blízkosti centra a dalších 1400 hektarů v jeho nejširším okolí. Jen v širším centru přinesou brownfieldy bydlení pro desetitisíce lidí.
Jedenáct velkých brownfieldů
Známe budoucnost Prahy. Čtvrti, které vstanou z prachu a budou zářit
„Na celkem jedenácti územích v součtu o rozloze 940 hektarů má v budoucnu žít až 154 tisíc lidí a vzniknout 212 tisíc pracovních příležitostí,“ říká Vácha. Na většinu těchto území už má metropole vypracované studie a na mnohých místech se v roce 2030 bude stavět. „Praha má proti jiným městům střední Evropy jednu výhodu. Zatímco Mnichov nebo Vídeň už zastavěly i ty poslední proluky v centru, Praha má k dispozici velké pozemky po zrušených nádražích nebo jejich částech na Smíchově, Žižkově, v Bubnech, Vysočanech a Strašnicích. V každé z těchto lokalit je možné ubytovat desítky tisíc obyvatel,“ uvádí náměstek primátora pro územní rozvoj Petr Hlaváček (Spojené síly pro Prahu/TOP 09).
1,4 milionu
lidí bude žít v Praze v roce 2030. Přírůstek vznikne stěhováním.
Nejdříve by měla začít vznikat nová zástavba na smíchovském nákladovém nádraží. Čtvrť Smíchov City, která má nabídnout bydlení pro více než tři tisíce obyvatel, staví developer Sekyra Group, jenž bude stavět i na Rohanském ostrově. Tam vzniknou byty asi pro tři a půl tisíce lidí. A není to jediné nádraží v Praze, které se promění v nové bydlení.
154 tisíc
lidí bude žít na 11 zastavěných brownfieldech o rozloze 940 hektarů.
„Mezi projekty, které by mohly v horizontu příštích deseti let skutečně ovlivnit podobu Prahy, počítáme zejména Parkovou čtvrť, která vznikne kultivací severní části bývalého Nákladového nádraží Žižkov,“ říká šéf Central Group Dušan Kunovský.
Povolování staveb vázne
Největší pražští developeři ovšem upozorňují, že další vývoj města bude záviset především na tom, jakým způsobem se bude ubírat situace s povolovacími procesy a stavební legislativou. V současné době totiž trvá příprava velkých staveb včetně získávání nejrůznějších povolení až deset let.
10 let
trvá povolování velkých staveb. Česko je v tom ze 190 zemí na 157. místě.
„V horizontu pěti let se toho v Praze proto moc postavit nestihne. Při časovém obzoru deseti let, což je aktuálně zcela běžná délka stavebního řízení u domu se sto byty, dnes zase kreslíme byty pro současné středoškoláky. Jsme tak v situaci, kdy musíme jen odhadovat, jaká bude za deset let poptávka, ekonomická situace a společenská nálada,“ vysvětluje mluvčí společnosti Finep David Jirušek.
Pomoci by měla podle developerů nová úprava stavebního zákona, která by měla procesy zjednodušit a jejíž věcný záměr v létě schválila vláda. Harmonogram počítá s platností nového zákona od roku 2021. „Od nového stavebního zákona si slibujeme hodně, ten by nás měl v povolovacích procesech vrátit do kulturní Evropy,“ myslí si Pavel Streblov, ředitel Penta Real Estate.
Naopak myšlenka velkého stavebního úřadu, který by na úrovni hlavního města koordinoval stavby s celoměstským významem, ztroskotala. Centrální stavební úřad na magistrátu prosazoval hlavně klub Spojených sil pro Prahu, který argumentoval tím, že jeden hlavní úřad zrychlí u velkých projektů celý proces a ulehčí zahlceným stavebním úřadům dvaadvaceti městských částí. Jenže žádná z radnic, které se k záměru měly vyjádřit, plán magistrátu nepodpořila.
zdroj:Idnes.cz 22.11.2019
Zpět na Stavebnictví aktuálně